Lucie Hinnerová, mistryně ČR – v loňském roce vyhrála Národní mistrovství České republiky ve hře na jamky, které se hrálo v Mladé
Boleslavi. Letošní mistrovství se hrálo ve Slavkově. Lucie nastoupila do nedělního semifinále v 8:00 ráno proti Kateřině Slukové
a byly to prý hrozné nervy, vyhrála až na 17. jamce. Finále se hrálo hned v neděli odpoledne a Lucie Hinnerová nastoupila proti
Marii Luňáčkové a opět na 17. jamce vyhrála. Ano – vyhrála! Obhájila titul mistryně z loňska. Na trůnu ve hře na jamky, které
se říká královská disciplína, sedí pevně už dva roky Lucie Hinnerová z Golf Clubu Brno. Je to veliký úspěch, vždyť je to druhý
nejvýznamnější šampionát sezóny.

Lucie, blahopřeji.Děkuji.

Jaké to je vyhrát takovou věc podruhé za sebou. Jednou to může být náhoda, alepodruhé?
Je to lepší než poprvé. Jak je to o to těžší, tak je to o to i lepší. Jsou to větší nervy. Ještě když nikdo nevěří, že to zvládnu, kromě mě – tak je to o to lepší.

No to ale musíš mít nějakou speciální dovednost, kterou jiní nemají, to není samosebou, že to vyhráváš.
No tak nevím, myslím, že umím správně načasovat formu.

Fakt?
Tak já jsem si to dala za cíl a všechno jsem tomu podřídila.

A co ti tak běží v hlavě, když to musí být přece nervy. A golf umí hrát skoro každý, ale je to o hlavě. A u jamkovky je to ještě víc
o psychice. Všechno záleží na myšlenkách. Existuje nějaká tajemná formule, kterou si říkáš, abys byla v klidu?
Já si říkám, že mám natrénováno, tak kdo jiný než já. Zasloužím si to.

Máš nějakého psychologa?
Ano, mám psychologa v Olomouci, jmenuje se Michal Šafář. A ten mě taky dost pomohl.

Protože když máš nějaký osobní nejistoty, pochybnosti nebo nějaký nepříjemný věci v životě, který se občas musí stát, protože v životě se prostě občas stávají, tak jestli máš nějaký návod, jak vytlačit z hlavy nějaké špatné myšlenky. Nebo to řešíš, až se to stane?
No tak to bude určitě těžké, když se něco stane, ale já se připravuji na každý turnaj individuálně, takže beru turnaj od turnaje. Takže se připravuji speciálně. Mám na to takové…, jak to říct?

No nemusíš říkat nic, pokud je to osobní.
Je to takové know-how

A jsou v tom nějaké zvláštní věci? Třeba nějaká invokace štěstí, protože já mám takový pocit, že člověk musí mít v prvé řadě štěstí. Děláte něco takového?
No já na to moc nevěřím. Říkám, že štěstí je tolik, kolik je natrénováno. Na takové ty vítězné trička nevěřím, protože vyhraji v každém
Takže zrovna já si myslím, že jsem takový typ, že na to moc nevěřím a prostě štěstí je tolik, kolik je natrénováno.

A máš i v životě takový racionální přístup? Nevěříš na strašidla, na duchy, na energie, kouzla? Na Boha?
Ne to ne, jako někde tam možná něco vyššího je, ale jestli to tak má být, tak to tak bude.

Takže je to jen o tréninku?
Ano, myslím že je to všechno o připravenosti, taky o kondici. Během 5 dnů jsme hráli šest kol. Poslední den ráno v 8.00 a pak v jednu odpoledne.

A kdo ti dělal caddyho?
Brácha mi caddil, celých 5 dní, chudák.

Takže hodně fyzičky. Kolik hodin trénuješ?
Hodně, no. Tak čtyřikrát týdně mám kondiční trénink. Třeba posilovnu nebo běhání, nebo prostě něco. A asi pětkrát týdně jsem na golfu.

A kolik hodin denně máš nějaký grip v ruce?
No tak teď to bylo hodně. Teď bylo třeba tři hodiny denně putting, hodinu chipping a hodinu driving range.

Tři hodiny putting, nuda? Viděl jsem tě, že máš sluchátka posloucháš něco?
No fakt hrozná nuda, ale vyplatilo se to. Poslouchám tři hodiny denně nějakou diskotéku a pak ještě hodinu na chipingu a při odpalech.

Pořád tu stejnou diskotéku?
Ano.

Fakt?
Ano, ale to mi nevadí.

No a když to tak funguje, nechceš prodávat Tvoji hudební selekci? Když budu poslouchat 5 hodin denně tvůj výběr skladeb a u toho
puttovat, chipovat a drajvovat, tak se přece musím zlepšit. No ne?
Jako myslíš Lucčin mix? Zlepšíš se určitě. Prodávat? No možná později Ale samozřejmě když mám třeba tréninky s trenérem, tak nic neposlouchám,
když mám lekci tak to nejde .

Takže teď máš školu hotovou?
Právě že bakaláře mám a ted’ půjdu na magistra, a to se uvidí podle toho, jak se bude dařit v golfu.

Takže bys to přerušila? Co vlastně přesně děláš?
Dělám management sportu.

Vlastně ano, to jsi říkala už vloni Pořád s tebou dělám rozhovory a zapomněl jsem, co jsi říkala v tom minulém. I když vloni jsem
s tebou nedělal rozhovor jako s mistryní klubu. Proč sis neobhájila titul a pohodlné parkovací místo?
Dala jsem přednost mistrovství světa týmů, kde jsem hrála za Českou republiku. Hráli jsem dobře. Vybojovali jsem nejlepší umístění Česka,
co kdy bylo. Ale to parkovací místo mě mrzí, a že jsem nemohla obhájit titul tady. A tak teď musím parkovat daleko .

Tak to je ale nespravedlivá nepřízeň osudu. Kdyby to tak šlo nějak napravit.
No mrzí mě to, ale co se dá dělat.

Takže teď to, na co se tě teď všichni asi ptají. Stane se z tebe profesionálka? Půjdeš dělat golf profesionálně?
Ano, chtěla bych být být Playing PRO (profesionální hráčka), ale netrénovat klienty. Chci jako zkusit hrát.

Říká se, že tady v Česku jsme na to ještě nedorostli, že tady nejsou podmínky, že se tady nedá hrát golf celý rok. Myslíš, že na to máš?
Tak uvidíme, jestli na to mám nebo ne až tam budu, když tam nikdo není, tady z Česka, tak není s kým srovnávat. Uvidíme až tam budu. Třeba budu první .

Takže kdy přestupuješ k profesionálům?
Ještě tuhle sezonu budu hrát jako amatérská hráčka, ale v prosinci chci zkusit tu Q-School na LETku (systém kvalifikačních turnajů o účast
v Ladies European Tour) a uvidí se. No a pak bych se stala profesionálem.

A jak to vůbec chodí v tom světě golfu? Jak se to dělá, aby to finančně vycházelo. Je to asi drahé. To musíš shánět nějakého sponzora.
Klára Spilková se tím živí, ale má sponzory. Klára se tím živí a má nějaké sponzory. Bez sponzorů to ale vůbec nejde.To je finančně velice
náročné, to je úplně něco jiného. Je to složité. A ty máš sponzora?
No tak zatím rodiče. Ale takhle to dál nepůjde, a když budu profík, tak to dál vůbec nepůjde. Takže se budu asi poohlížet.

A máš prosím aspoň představu, jaké to jsou objemy peněz?
Já ne a upřímně, ani se mi to moc nechce vědět.

Takže budeš mít někoho, kdo bude tvůj manager, někoho, kdo se o to stará a kdo shání peníze a tak?
No zatím nemám, ale budu mít.

Nevadí, že ti dávám takové osobní otázky na tělo?
Ne nevadí, v pohodě. Budu mít na všechno lidi, takže budu chtít jen trénovat a hrát, to bude ta moje práce. A ti lidi okolo se budou starat o to,
ať mohu trénovat a ať mohu hrát.

Já mám totiž z tebe pocit, že ty to fakt chceš. Že si za tím jdeš, protože znám i jiný, kteří to taky chtějí, ale mám z tebe pocit, že máš úplně jasno.
No je to o tom přístupu. Prostě pokud je golf na prvním místě, tak je golf na prvním místě. Když je pro někoho škola, tak je tam škola.

A je to těžké rozhodování pro tebe? Tváříš se tak sebejistě? Nemáš žádný strach?
Nó… Mám strach. Ano. Nechci hrát tady, toho se bojím. Nechci hrát tady v Česku. Toho se já bojím, že přestoupím k profesionálům a budu muset hrát Českou PGA, která v podstatě nemá holčičí konkurenci.

A myslíš si na Evropu nebo raději na Ameriku?
Zatím v Evropě a pak se uvidí. V Americe by to bylo lepší, ale musím nejdřív nabrat zkušenosti v Evropě. Když to půjde, tak proč ne? Ale je tam
veliká konkurence.

A kdo je tvůj trenér?
Tady právě přichází. Petr Moučka.

A má ti ten Petr ještě vůbec co říct? Tedy nic proto němu Ale jako, že něco zkoušíte, ale co, když to všechno funguje, jak má?
No jasně. Ale taky třeba ještě trénuji z Pavlem Níčem v Praze, takže tam třeba jedu jednou za měsíc a on mě třeba řekne, tohle děláš špatně,
zkus to dělat takto. Tak pak přijedu do Brna a s Petrem to zkoušíme a Peťa, protože mě zná mnohem lépe, a když vidí, že mě to nefunguje,
tady ten dril, tak mi dá jiný dril. Takže to přizpůsobí tak pro mě a odstraní tu chybu, takže je pro mě nepostradatelný.

Peťo ahoj. Jaké to je trénovat takovou slavnou golfistku?
Super. Podařilo se docílit toho, co jsem s ní chtěl od začátku, a na co ona vypadala od začátku, že je talentovaná.

Takže jsi byl pro to, aby šla na profesionální dráhu?
No už jsme o tom mluvili vloni, ale uděláme ten krok až teprve teď.
Denně jste spolu a trénujete. Ale jamkovka je o hlavě, to jsme se s Lucií bavili. Co ty jí říkáš
jako trenér, aby to psychicky zvládala?
No tak teď už začala spolupracovat s psychologem, to jí hodně pomohlo, už nějakou dobu, takže to spíš jí pomohl on. Ale třeba včera, když
obhájila titul, tak tam ta psychika ani moc zabrat nedostala. Spíš že fakt hrála dobře. Měla vlastně zasažených 16 grínů ze 17 možných a 12 fervejí
ze 13 možných. Takže jen jednou grín a jednou fervej netrefila, jinak pořád to bylo na birdie.
Tam potom ty putty. Takže asi dva putty tam byli takové náročnější.

Lucie, a ty jsi klidná, když hraješ důležité putty? Neklepou se ti ruce? Jsi v pohodě? Nebýváš vůbec nervózní?
Tak ano, jsem nervózní, ale ne nijak extra.

Petře ty jsi byl nějaký rozmrzelý, proč ?
No, mě štvalo, že se hrálo finále na Slavkově, což je pro nás Brňáky kousíček, že jo? A že nás nepřijel podpořit nějaký kolega z reprezentace,
nebo nějaký člen. Nikdo vlastně ani z klubu, takže jsme tam byli za nás, jen já a rodiče. To bylo takové smutnější, protože tady se pořád mluví o klubismu a o práci s mládeží. Asi bychom měli mladé nejdříve naučit se umět chovat a cítit sounáležitost s klubem. Protože když se něco takového děje, a to se neděje každý den, a když je ta možnost něco takového vidět, tak blízko, tak ti naši reprezentanti mohli přijít a podpořit.
Tak to nás mrzelo. Je to druhá nejvýznamnější událost v amatérské sezóně.

Co je nejvýznamnější? Co Vás teď čeká?
Teď bude mistrovství České republiky na rány a pak doufejme, že Lucka dostane divokou kartu na Ladies Europien Tour, které bude v Česku
v Plzni na Dýšině. Vyzkoušet si to s těma nejlepšíma profesionálkama. Teď co vyhrála jamkovku, tak šanci získat kartu určitě má. Ale stejně zkusí
hrát také kvalifikaci.

O.K. Petře a teď otázka na tělo. Lucie je teď úspěšná. Jak daleko ty jako trenér ji můžeš dovést. Kolik jí ty toho ještě můžeš dávat. Abys ji třeba nezačal brzdit nebo něco?
No protože Lucie začala až ve čtrnácti letech, což je pozdě, tak je to pořád pro nás výzva. I pro mě. Vzdělávat se dál. My samozřejmě spolupracujeme s kolegama, třeba s Níčem, v Praze, spolupracovali jsme s trenérem reprezentace Williamsem a se všemi, kteří mají ty různé přesné
přístroje, které vidí víc než člověk, které já nemám, ale koriguji všechny ty informace a poznatky, osobní trenér jsem já a tak vím co dělám.

Jasně, to jo, to mě Lucie říkala, tu spolupráci s tebou si náramně pochvalovala, ale třeba jestli necítíš, že není nějaký strop. Že kdyby
třeba měla vyhrát v Americe první místo, tak jí nemůžeš dát informace o Americe, které sám neznáš, no že jo?
Tak určitě, je dobré vždycky si najít někoho, s kým se to konzultuje. Ono tedy zatím nehodláme
nic měnit, když to funguje, ale je tam samozřejmě taky ještě spoustu rezerv. V přípravě se může přidat a tak dále.

Chápu. Děkuji Vám oběma za rozhovor. Osvěžilo mě to. Lucie podepíšeš se mi na kšiltovku?
Né, né, to já neumím, to jsem v životě nedělala, to já si musím nacvičit. Nevadí, že to nemáš nacvičené – podepsat se umíš.

Hrdý trenér Petr Moučka přinesl z recepce černý fix a já od teď s pýchou nosím na čepici podpis strašně sympatické hráčky, členky našeho klubu,
dvojnásobné mistryně ČR v jamkové hře, Lucie Hinnerové. Zapamatujte si toto jméno.

Zdroj: http://www.golfbrno.cz/gcb/doc/kaskadan2013_cervenec.pdf